Poutní místa Jubilejního roku 2025 v brněnské diecézi
Katedrála sv. Petra a Pavla v Brně
je sídelním kostelem biskupa brněnské diecéze a národní kulturní památkou. Počátky katedrály sahají do 11.-12. století, kdy byla na jejím místě zbudována románská kaple. Na konci 13. století došlo k přestavbě na pravděpodobně románskou baziliku, která v průběhu dějin prošla gotickou i barokní přestavbou a na konci 19. století novogotizující rekonstrukcí.
Od Jubilejního roku 2000 je každý čtvrtek v katedrále sloužena poutní bohoslužba. V 16.30 hodin jí předchází adorace, v 17.25 hodin následuje modlitba na úmysly Svatého otce a v 17.30 hodin poutní mše.
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně
Starobrněnský klášter a kostel byl založen českou a polskou královnou Eliškou Rejčkou roku 1323 jako klášter cisterciaček. Za josefinských reforem roku 1783 byly do císařem zrušeného kláštera cisterciaček přemístěni augustiniáni. S sebou si přinesli i stříbrný oltář s obrazem P. Marie Svatotomské. Tento klenot je starobylou ikonou, kterou věnoval císař Karel IV. klášteru augustiniánů, jedná se o nejstarší ikonu v České republice. Roku 1987 byl chrám papežem Janem Pavlem II. povýšen na baziliku minor.
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše
ve Žďáru nad Sázavou
je chráněnou kulturní památkou České republiky a nejdelším chrámem brněnské diecéze. Původně gotický kostel ze 13. století byl barokně přestavěn za účasti Jana Blažeje Santiniho. Kostel je součástí bývalého cisterciáckého kláštera a v roce 2009 byl povýšen na baziliku minor. Bazilika je otevřená každý den 8:00 -17:00, mše svaté jsou ve středu a pátek v 17:15 a v neděli v 9:00.
Kostel sv. Anny v Žarošicích
Významné moravské poutní místo bylo pod správou starobrněnského ženského cisterciáckého kláštera, pro který koupila Žarošice královna Eliška Rejčka. Poutnímu místu darovala vzácnou sochu, umístěnou původně v poutním kostele „ve Vinicích“, který císař Josef II. zrušil. Dříve než byl odsvěcen a rozebrán, přenesli věřící sochu Panny Marie do farního kostela sv. Anny, o kterém je první zmínka z roku 1326. Poutní mše jsou slouženy v 18 hodin o prvních sobotách v měsíci.
Kostel Jména Panny Marie ve Křtinách
je národní kulturní památka České republiky a barokní perla Moravy. Patří k nejstarším moravským poutním místům, protože podle pověsti ve zdejším údolí křtili už svatí Cyril a Metoděj. Středověký areál nahradila v první polovině 18. století monumentální barokní stavba podle návrhu architekta Jana Blažeje Santiniho, dokončena byla až dlouho po jeho smrti v roce 1750. Kostel je pro veřejnost otevřen každý den 7:00 – 19:00, v zimním období (od 1.října do 30.dubna) od 7:00 do 17:00.
Kostel Panny Marie Bolestné ve Sloupu v Moravském Krasu
Mariánské poutní místo má svůj počátek v zázračném uzdravení. Rájecký hrabě získal od brněnských minoritů pozdně gotickou sochu Panny Marie Bolestné a prozatímně ji zanechal u místního mlynáře, který ji dal do pokoje své dcery, upoutané na lůžko, trpící padoucnicí a slepotou. Ta byla při modlitbě u sochy zázračně uzdravena. Na základě toho začala k soše proudit procesí poutníků. Kostel byl pak vystavěn v letech 1751 – 1754, má půdorys želvy, což je mariánským symbolem ochrany.
Kostel Panny Marie Karmelské v Kostelním Vydří
Na návrší několik kilometrů od Dačic stávala v 17. století pouze Boží muka, kolem kterých se prý zjevovala zvláštní záře. Proto zde majitel panství nechal v roce 1709 vystavět kapli s obrazem Panny Marie Karmelské. V roce 1764 byla přistavěna budova kláštera a poté kaple přestavěna na pozdně barokní kostel P. Marie Karmelské, který je obklopen na západní straně zdí s ambitem a jižně je areál uzavřen klášterem karmelitánů.
Poutní bohoslužby se konají každou první sobotu v 17:00; farní bohoslužby dle ohlášek.
Kostel Navštívení Panny Marie v Hlubokých Mašůvkách
je kulturní památkou České republiky a součástí poutního areálu v Hlubokých Mašůvkách. Na místě původní dřevěné kaple byl roku 1680 vystavěn kamenný kostel, který je spojený se soškou Marie De Foi. Je zasazená v průčelí chrámu, vedle vyobrazení erbu zakladatele kostela Jana Ludvíka Raduita de Souches. Zvětšená podoba sošky Marie de Foi zdobí hlavní oltář. Zajímavé jsou fresky na stropě kostela, které vyobrazují Sedm radostí P. Marie.
Mše svatá bývá v neděli v 9:30, více dle rozpisu v ohláškách farnosti.
