Těžkosti se žalmy?
V loňském roce vyšla kniha Jamese Adamse VÁLEČNÉ ŽALMY KNÍŽETE POKOJE, která se zabývá výkladem některých částí žalmů. Kniha žalmů Starého zákona je modlitební knihou všech generací křesťanů, jejichž bolavá srdce zde nachází pomoc ve všech trápeních, kterými prochází. Ztotožňujeme se zde s Boží chválou a oslavou Boha, dostává se nám útěchy a naděje, vyjadřujeme lítost a pokání. Jsou zde ale také pasáže, kterými žalmista proklíná nepřátele a svolává na ně Boží hněv (např. Ž 58, 59, 68).
Co si s těmito proklínajícími žalmy počít, můžeme se je vůbec modlit? Spolu s některými teology můžeme začít pochybovat o tom, jestli vůbec patří do Bible, vždyť nemohou být inspirované Nejvyšším milosrdným, milujícím Bohem, neslučují se s Ježíšovým příkazem milovat své nepřátele! Dýchá z nich duch doby, nenávisti a pomsty, který možná zatemnil mysl biblických autorů, kteří pod tímto vlivem zapsali své vlastní emoce? Toto autor knihy odmítá a přináší novozákonní pohled na žalmy. Ježíš i apoštolové vyučovali lid v poznání Boha a neustále při tom citovali žalmy. Nový zákon cituje 283x Starý zákon a z toho je 41 % citací z žalmů, sám Ježíš odkazuje na žalmy více než padesátkrát.
S tím souvisí klíčová otázka, kdo se tyto žalmy modlí, kdo z nich volá, aby Bůh zničil jeho nepřátele? Můžu to být já, věřící v Krista?
Ze zkoumání úryvků a souvislostí vyplývá, že ačkoli autorem mnoha žalmů je Kristův předobraz – pomazaný král David, tím velkým hlasem, který slyšíme, jak v žalmech volá v modlitbě k Bohu Otci je Kristus sám. Promlouvá slova chvály a díků k Bohu Otci, v kajících žalmech vyznává za nás naši vinu, protože On bezhříšný se pro nás stal hříchem a s podobným zápalem v proklínacích žalmech volá po definitivním zničení zla a položení nepřátel k Jeho nohám.
My nevoláme po zničení našich vlastních nepřátel, naší povinností a příkazem je naopak se za ně modlit. Spolu s Kristem voláme po zničení zla a Božího nepřítele. Konečným záměrem veškeré naší modlitby je, aby byl oslaven Bůh.
„Pokud jste někdy přemýšleli, jestli byste se měli modlit proklínající modlitby žalmů, chci vás povzbudit, ať se znovu podíváte na způsob, jakým se je modlí mučedníci. Samozřejmě že byste se tyto proklínající modlitby měli modlit. Modlete se, aby Bůh buď zachránil své nepřátele, ty, kdo odporují evangeliu a Božímu lidu a aby je přivedl k pokání. Nebo, jestliže to neudělá, aby překazil všechny jejich snahy, které mají za cíl zabránit jeho lidu uctívat Boha vírou v Krista. Modlete se, aby Bůh buď zachránil ty, kdo ničí rodiny a ubližují malým dětem, nebo aby zkazil všechny jejich snahy a zabránil jim v dalším ubližování. Tyto modlitby budou vyslyšeny. Modlete se, aby Bůh buď vykoupil lidi, kteří se momentálně ztotožňují s těmi, kdo jsou sémě hada, nebo, jestliže je nevykoupí, aby rozdrtil je i všechny jejich zlé plány.“ (Válečné žalmy Knížete pokoje, s. 82-83)
Válečné texty z žalmů nám připomínají, že Boží království je ve válce. Musíme sešikovat vojsko, obléct celou Boží zbroj. Pronásledování Kristových následovníků je i v dnešním světě obrovské. Více než 360 milionů křesťanů zažívá perzekuci, mnozí až k mučednictví, ke ztrátě svobody a života.[1] Kdo se zastane těchto ubohých, pronásledovaných? Když se modlíme tyto žalmy, ztotožňujeme se s těmi, kdo truchlí, s těmi, kdo hladoví, s těmi, kdo jsou vyháněni, kdo jsou chudí a v nouzi. Naší nynější povinností je odpouštět a milovat tak, že budeme usilovat o pokání a obrácení ničemných lidí. Bůh bude jednat ve svůj vlastní čas. Opouštíme všechny hříšné výbuchy hněvu a voláme po spravedlnosti ve jménu Krista krále. „Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán” (Ř 12,19).
[1] https://www.cirkev.cz/pronasledovani-krestanu-celosvetove-narusta_3651