Nedávno se někdo zeptal: Proč je mezi mistry světa v šachu nejvíc židů?
Protože učí a vychovávají své děti zcela zvláštním způsobem? Protože umí celé pasáže Písma nazpaměť? Představu o tom si můžeme udělat z úryvku z knihy Romana Brandstaettera Ježíš z Nazareta, kde učitel židovské školy promlouvá ke svým žáčkům:
” ,Paměť je důležitá věc’, začal učitel a zvedl hlavu, ,a kdo z vás zapomene, není hoden učit se nazpaměť, poněvadž zapomínat Boží slovo je smrtelný hřích a uchovávat v paměti dobré skutky je pramenem štěstí. Bojujte s pokušením zapomínat, jako bojujete s pokušením zla, a cvičte svoji paměť, jako cvičíte svoje nohy a ruce. Boží slovo má být ve vaší paměti napsané jako na kamenných deskách, neboť moudrý člověk říká Boží slovo zpaměti, nesahá pokaždé po posvátných svitcích, poněvadž posvátné svitky si nemůžeš brát s sebou na cesty, nemůžeš po nich sahat během cesty na poušti, nemůžeš je číst na oslu ani na velbloudu ani na koni, ani – nedej Bože – když v bolestech ležíš na dně propasti. Proto musí být vaše paměť jako pergamenový svitek a jako kamenná deska napsaná rydlem rychlopísaře. … Jestliže získáte znalosti, získáte vše, a jestliže nezískáte znalosti, nebudete mít nic. Jste pouze to, co máte v hlavě a v srdci. …Vždyť Tóra je jako chléb a vy musíte z tohoto chleba tloustnout a stále po něm hladovět, jste povinni se jím ustavičně sytit, jíst ho až k přejedení, jež bude opět začátkem hladu a sycení. Jak se budete učit a vykrmovat, musíte mít na paměti, že Boží slovo a chléb mají mnoho společného, velmi mnoho společného, možná mají všechno společné, a proto můžeme přirovnávat Boží slovo k chlebu a chléb k Božímu slovu, a těmto krásným přirovnáním, nejkrásnějším ze všech přirovnání, není konce, neboť Boží slovo je chléb chlebů.”
BRANDSTAETTER, Roman. Ježíš z Nazareta. Svazek první. 1. vyd. Praha: Práh, 2015. 697 s. ISBN 978-80-7252-590-4, s. 182-183.